Chci zelenou střechu - kde začít

Chcete zelenou střechu, ale nevíte přesně co je třeba vědět předtím, než se rozhodnete pro ten správný typ?

Nejdůležitější je statika, ta vám řekne, co si můžete dovolit. Zda:

Střechu klasickou substrátovou nebo odlehčenou extenzivní?

Když máte dostatečnou statiku, můžete zvolit střechu extenzivní, polointenzivní i intenzivní. Vše závisí na vašich preferencích.

1. Odlehčená extenzivní střecha (požadovaná nosnost do 100 kg/m2, výška skladby 10 cm)

Je odlehčená střecha, která skladbou odpovídá   požadované statice střechy. Část substrátu je v tomto   případě nahrazena retenční deskou bez použití nopové fólie. Nejnižší vrstva substrátu je v tomto případe 4 cm, pri rozchodníkových rohožích a 7 cm při sazenicích   rozchodníků.

retenčné dosky

 obr. 1. pokládání retenční desky 

2. Klasická neboli substrátová zelená střecha

může být:

a) extenzivní (zátěž do 135 kg/m2)

b) polointenzivní (zátěž do 300 kg/m2), nebo intenzivní (zátěž je závislá od výšky skladby a použité vegetace a může dosahovat i 1000 kg/m2) 

Při extenzivní subtrátové střeše je nejjednodužší použít nopovou (kalíškovou fólii) s integrovanou filtrační textíliiprotože nebudete mýt tolik práce s lepením textilie.

Při tomto typu zelené střechy počítejte pri rohožích s vrstvou substrátu 6 cm a 8 cm při sazenicích rozchodníků.

3. Sypání substrátu

substrát

obr. 2 extenzivní střešní susbtrát

Extenzivní střešní substrát lze sypat dvěma způsoby. U malých střech jako přístřešky, chaty, terasy či garáže může být zbytečně velkou investicí pronájem auta s vysokozdvižnou rukou, proto je pro mnohé jednodušší upřednostnit substrát pytlovaný, který lze vynést na střechu a jednoduše jen vysypat. 

Výška substrátu závisí na skladbě zelené střechy a na typu vegetace. Zpravidla se však u extenzivní střechy pohybuje mezi a maximálně 8 cm.                                                                               

4. Sázení vegetace

Je jen a jen na vás, jestli se rozhodnete sázet sazenice rozchodníků nebo pokládat rozchodníkové rohože. Nejlevnější a zároveň i efektivní alternativa je sázení sazenic, u kterých střecha zpočátku může vypadat „smutně“ ale do 2 let se takte krásně rozroste (viz obr.)

blog vegetacia

obr. 3 sazenice rozchodníků ihned po vysazení a po 2. letech, rozchodníkové rohože

 U rozchodníkových rohoží máte zelenou střechu zelenou ihned a taková střecha je připravena ihned naplno plnit svou funkci. Rozchodníkové rohože jsou předpěstované, dobře zakořeněné vegetační pásy o výšce 2,5 – 3 cm, obsahující substrát, hnojivo a 6-8 druhů rozchodníků.

5. Nutnost štěrkových pásů

Mnozí zákazníci se ptají zda je nutné mít na zelené střeše štěrkové pásy. V zásadě platí, že kačírek ochraňuje fasádu, ale jenom pokud máte hydroizolaci vytaženou až nahoře na atiku a ta je dostatečně vysoká. Obzvláště u střech malých rozměrů, jako jsou přístřešky, či garáže to není třeba. Ale pouze v případě, že hydroizolace je vytažena až nahoru. Pokud atika zcela chybí, musí se použít lišty pevné, okrajové a štěrkový pás potřebný není. Při oddělení šterku od substrátové části použijte oddělovací kačírkové lišty.

kačírkové lišty

obr. 4 založení kačírkových lišt, štěrkové pásy, pevné okrajové lišty na vytvoření atiky